Březen 2010

10 ran egyptských

7. března 2010 v 8:09 | Moni |  Od meteoritů po ropné skvrny

10 RAN EGYPTSKÝCH

(kolem 1300 př. Kr.)

Před odchodem Židů z Egypta seslal Hospodin na Egypt deset ran, které měly donutit faraona k propuštění izraelského lidu. Panovník stále nechtěl uznat neomezenou moc jediného boha a odmítal vyvolený lid propustit. Ustoupil až po desátém božském zásahu, poté co jeho národ prošel mnoha utrpeními.

1) Z VODY SE STANE KREV

Staří Egypťané byli závislí na Nilu, uctívali ho jako božstvo.
"Mojžíš a Áron učinil, jak Hospodin přikázal. Áron zvedl hůl a před očima faraona a jeho služebníků udeřil do vody v Nilu, která se proměnila v krev. Ryby lekly, Nil začal páchnout a Egypťané nemohli vodu z Nilu pít. A krev byla v celé egyptské zemi."
Sedm dní se voda v Nilu nedala pít a ryby umíraly. Pohroma zasáhla i potoky a stojaté vody, ale faraon zůstal netečný.

2) ŽÁBY

Žáby vypuzené z řeky hnijícími rybami napadaly obydlí.
"Áron vztáhl ruku nad egyptské vody a žáby vylézaly, až pokryly egyptskou zemi."
Žáby se rychle množily, vylézaly z Nilu a ostatních vodních toků, zaplavily příbytky lidí. Faraon požádal Mojžíše, aby zakročil. Žáby pošly, ale jejich mrtvá těla shrabaná na hromady zahltila vzduch zápachem. Faraon usoudil, že Mojžíš nesplnil svůj úkol a opět odmítl nechat odejít Židy.

3) KOMÁŘI

"Po celé egyptské zemi se ze všeho prachu země stali komáři."
Faraonovi věštci byli bezmocní a řekli faraonovi, že "je to prst Boží". Ten jim ale nedopřál sluchu.

4) MOUCHY

"Dotěrné mouchy vnikly do domu faraonova, do domu jeho služebníků a na celou egyptskou zemi."
Faraon se pokusil s Mojžíšem vyjednávat, ale ani tentokrát faraon nepropustil syny Izraele. Tato čtvrtá rána bývá přisuzována také ovádům nebo muškám.

5) DOBYTČÍ MOR

"Hospodin řekl Mojžíšovi: Předstup před faraona a promluv k němu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužil! Budeš-li se zdráhat jej propustit a zatvrdíš-li se proti nim ještě víc, tu na tvá stáda, která jsou na poli, na koně, na osly, na velbloudy, na skot i na brav dolehne Hospodinova ruka velmi těžkým morem."
A stalo se ... Rozzuřený faraon nařídil vyšetřování a zjistil, že izraelská stáda zůstala nedotčena. Ale ani nyní neustoupil. Bylo-li v Nilu málo vody, byl mor běžnou nemocí.

6) VŘEDY

"Hospodin řekl Mojžíšovi a Árónovi: Naberte si plné hrsti sazí z pece a Mojžíš ať je rozhazuje faraonovi před očima směrem k nebi. Bude z nich po celé egyptské zemi poprašek, který způsobí na lidech i na dobytku po celé egyptské zemi vředy hnisavých neštovic."
Vředy postihly i věštce, takže se nezmohli na žádnou protiakci. Faraon si ale opět postavil hlavu a Hebrejce odmítl pustit.

7) KROUPY

"Když Mojžíš vztáhl svou hůl k nebi, dopustil Hospodin hromobití a krupobití. Na zemi padal oheň. Tak Hospodin spustil krupobití na egyptskou zemi. Nastalo krupobití a uprostřed krupobití šlehal oheň. Něco tak hrozného nebylo v celé zemi egyptské od dob, kdy se dostala do moci tohoto pronároda. Krupobití potlouklo v celé egyptské zemi vše, co bylo na poli, od lidí po dobytek; krupobití potlouklo také všechny polní byliny a polámalo všechno polní stromoví."
Zahynulo mnoho lidí a zvířat, úroda byla zničena ... Tentokrát faraon naoko učinil veřejné pokání. "Opět jsem zhřešil. Hospodin je spravedlivý, a já i můj lid jsme svévolníci," řekl Mojžíšovi. Jakmile ale krupobití ustalo, faraon se zatvrdil a ani tentokrát Hebrejce nepustil.

8) KOBYLKY

"Kobylky přilétly na celou egyptskou zemi a spustily se na celé území Egypta v takovém množství
, že tolik kobylek nebylo nikdy předtím ani potom. Přikryly povrch celé země, až se na zemi zatmělo, a sežraly všechny byliny na zemi i ovoce na stromech co zbylo po krupobití. Na stromech a na polních bylinách po celé egyptské zemi nezbylo nic zeleného.".
Faraonovi služebníci žádali, aby Hebrejce propustil. "Propusť ty muže, ať slouží Hospodinu, svému Bohu. Což jsi dosud nepoznal, že hrozí Egyptu zánik?" Faraon sice před Mojžíšem opět přiznal, že zhřešil proti Hospodinu, ale když se dozvěděl, že kobylky odnesl silný západní vítr do Rákosového moře (tím je zcela jistě myšleno Rudé moře), odmítl se podřídit.

9) TEMNOTA

"Tu nastala po celé egyptské zemi tma tmoucí a trvala po tři dny. Lidé neviděli jeden druhého; po tři dny se nikdo neodvážil hnout ze svého místa.".
Když faraon viděl, že je celá země ochromena, rozhodl se konečně svolit k odchodu Hebrejců. Nesměli si však s sebou vzít svá stáda. To Mojžíš odmítl a faraon jej vyhnal.

10) SMRT VŠEHO PRVOROZENÉHO

"Všichni prvorození v zemi zemřou, od prvorozeného syna faraonova, který sedí na jeho trůnu, po prvorozeného syna otrokyně, která mele na mlýnku, i všechno prvorozené z dobytka.".
Aby Hebrejci byli ušetřeni, musela každá rodina vzít svazek yzopu (víceletý keř s modrými květy), namočený v krvi zabitého beránka, a potřít jím veřeje svých domů. Zároveň dostali pokyn, aby byli připraveni k odchodu. Uprostřed noci pak Hospodin pobil všechno prvorozené. Faraon k sobě povolal Mojžíše a konečně ustoupil. Hebrejci se tedy vydali na cestu na Sinaj a do zaslíbené země Kanaán. Tvrdohlavý faraon ale vyslal svá vojska, aby Hebrejce pronásledovala. Díky zásahu Boha, který nechal rozestoupit vody Rudého moře, se jim ale podařilo uniknout. Faraon sám při jejich pronásledování nalezl smrt.

Zpustošení Knóssu

6. března 2010 v 22:30 | Moni |  Od meteoritů po ropné skvrny

ZPUSTOŠENÍ KNÓSSU

(kolem 1450 př. Kr.)

Palác v Knóssu na ostrově Kréta v Středozemním moři byl v období 2000- 1450 př. Kr. střediskem mínojské civilizace. Asi 110 km severně od Kréty leží sopečný ostrov Santorin.

Kolem roku 1450 př. Kr. došlo na Santorinu a na Krétě k ničivým geologickým katastrofám. Není známo, zda se tyto katastrofy vyskytly v několika různých letech, nebo všechny najednou. Já dávám přednost názoru, že proběhly v několika různých letech, protože např. výbuch Santorinu je udáván v r. 1630/1. Každopádně po výbuchu přišla obrovská příbojová vlna. Osady na Santorinu zničily řeky žhavé lávy. Zároveň se vzhůru vznesl velký mrak sopečného popela, který podle některých archeologů pohřbil palác v Knóssu.

Jisté je jen jedno: když se na začátku 20. století prováděly v Knóssu výkopy, museli se archeologové prokopávat sopečným materiálem. Zjistili přitom obrovské škody po zemětřesení, které byly možná způsobeny touž katastrofou. Podle jedné teorie nejdřív přišlo zemětřesení, při němž mínojští měli dost času opustit Knóssos a uchýlit se na lodě. Tam se přes ně zřejmě převalila příbojová vlna.

Přesný sled událostí nebude nikdy znám, katastrofa však znamenala začátek konce mínojské civilizace.

(dnes je sopečný ostrov souostrovím Santorini)