Myšlenková samospoušť

2. listopadu 2010 v 21:13 | Moni
Už jste někdy o něčem přemýšleli až nezdravě dlouho? Já zrovna dneska, každý pohled, každé slovo ve mě vyvolalo myšlenky o věcech navzájem tak různých a zárověň tak propojených, až mě z toho mrazilo.
Pak jsem se rozhodla, že každou myšlenku, která se toho týká hned na počátku zavrhnu. Naivně jsem předpokládala, že to bude snadné. Snažila jsem se roptýlit i učením a to už je co říct. Ale nepomohlo nic, ještě teď na to myslím.
A pocity? Smíšené...cítím se tak strašně unavená, smutná, zrazená, zklamaná a přesto...cítím štěstí.
Je to normální? Těžko říct...navenek čilá, plná energie a optimismu, ale přesto uvnitř jsem jako sklenice...zpola prázdná, zpola plná...

Je hloupost myslet na minulost. Je hloupost myslet na budoucnost. Tak mám snad myslet na přítomnost? To přeci nejde, tou žiji. Nejlepší je nemyslet na nic...ale dokážu to vůbec? Ne...dokáže to vůbec někdo? Nevím, a zjišťovat to nebudu. Poslední dobou myslím jen na jedno, nebo snad...ale ne to je nesmysl...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama