Leden 2011

Typy seppuku

28. ledna 2011 v 18:50 | Moni |  Japonsko

TYPY SEPPUKU


Džúnši

Jednalo se o akt následování pána ve smrti. Posledním slavným případem se stalo džúnši generála Maresua Nogi, který v roce 1912 následoval ve smrti svého pána, císaře Meidži.

Kanši

Seppuku jako pokárání svého pána. Používalo se v případě, kdy všechna ostatní upozornění na nevhodnost pánova chování selhala. Samuraj nikdy nemohl výčitky projevovat přímo. snad nejzářnější příklad kanši provedl Nakacukasa Kijohide Hirate, který tak učinil roku 1553 jako nesouhlas s chováním svého pána, Nobunagy Ody.

Fúnši

Ukončení svého života jako výraz znechucení nastalou situací. Vůbec posledním známým případem, který by se dal charakterizovat jako fúnši bylo seppuku spisovatele a dramatika Mišimi Jukia, který 25. listopadu 1970 spáchal seppuku před ústředím Japonských sebeobranných sil, když velitelé odmítli vyslyšet jeho řeč o nutnosti znovunavrácení hrdosti japonské armádě (podle článku 9 japonské ústavy Japonci nesměli provozovat útočnou armádu a účastnit se zahraničních konfliktů).

Sókocu - ši

Sebelikvidace v bezvýchodné situaci. Příkladem může být seppuku generála Takedových vojsk, Kansukeho Harujuki Jamamota, který těžce raněný provedl seppuku v obleženém hradě.

Karóši

Smrt nebo sebevražda v důsledku přepracování. Častý jev zejména v japonských firmách. Ročně se stane řádově 10 000 takových případů; 0,5% z nich má soudní dohru.

Seppuku

28. ledna 2011 v 17:54 | Moni |  Japonsko

SEPPUKU

Seppuku (česky: "plátkování žaludku"), (v Evropě známé jako harakiri (česky: "řezání břicha"), tento výraz je v Japonsku pokládán za vulgární a samotní samurajové ho nikdy nepoužívali.)
Jde o japonskou rituální sebevraždu.

Muži si v kleče prořízli břišní dutinu krátkým samurajským mečem (wakizaši), a to podélně odspoda nahoru, a pak příčně k stávající ráně. Následně jim mohla být setnuta hlava pokud to dovolil jejich pán či nepřítel, který ho zajal, aby zmírnil jejich utrpení (pokud vykonávali seppuku při boji, hlavu jim usekl jejich pobočník).

Právo na důstojný odchod z tohoto světa měly i ženy z třídy válečníků, které si dýkou (tantó) prořízly hrdlo. Předtím si však svázaly nohy u kotníků, aby tělo nezaujalo ve smrtelných křečích necudnou polohu.


Samotný rituál seppuku sestával z meditace, složení krátké básně (haiku), většinou na téma pohrdání smrtí, a samotné sebevraždy.

Vzhledem k obrovskému nervovému vypětí byl rituál málokdy dodržen se všemi náležitostmi, které včetně provedení obou řezů trvají okolo 30 minut. V běžném životě se seppuku provádělo většinou tak, že samuraj napadl na wakizaši a pobočník mu setnul hlavu.

Seppuku bylo součástí samurajského kodexu (bušido - cesta válečníka). Nejčastěji bylo používáno proto, aby bojovníci předešli zajetí nepřítelem a nebo získali zpět ztracenou čest. Samuraj mohl být k seppuku vyzván svým pánem. Seppuku bylo také jedinou formou "protestu", kterým mohl samuraj dát najevo nesouhlas s činy svého pána.

seppuku


Především v době Edo (1603 - 1868) šogunátu Tokugawa bylo seppuku používáno jako forma popravy, která však byla vždy výsadou samurajské vrstvy.

Břicho (hara) člověka je v Japonsku považováno za centrum těla a lidské duševní aktivity, jeho proříznutím tak válečník obrazně ukazoval čistotu svého nitra, proto tato forma sebevraždy nebyla povolena jiným vrstvám japonského obyvatelstva.

Pokud samuraj odmítl seppuku spáchat, byl vyvržen ze společnosti a živořil na jejím okraji. Zpravidla se takoví jedinci nechali zaměstnávat jako nájemní vrazi nebo se živili jako bandité a ve své době představovali opravdu reálnou společenskou hrozbu.


Bushido

27. ledna 2011 v 19:56 | Moni |  Japonsko


BUSHIDO


Základy morálních zásah samurajů byly shrnuty v zákoníku Kjúba no miči ("Cesta luku a koně") a pak v 18. stol. přeformulovány do souboru pravidel Bušidó ("Cesta samurajů nebo Cesta válečníka").

Bušidó je samurajský morální kodex. Obsahuje základní principy chování, kterými se samuraj řídil. Původně se jednalo o nepsaná pravidla, určována převážně filosofickým směrem.

Prvotním účelem těchto pravidel bylo přesné rozlišení hranice mezi vojáky (samuraji) a dvorskou šlechtou, která měla také právo nosit meče. Jejich meče byli většinou překrásnou uměleckou prací a byli bohatě zdobené. Avšak jejich schopnost zacházet s meči byla velice zanedbatelná. Šlechta vedla rozverný život, jejich oblečení bylo bohaté. To vše bylo válečníkům odepřeno.

Základní zásady jsou:

Věrnost pánovi, úcta k předkům a rodičům, čestné jednání, pravdomluvnost, odvaha a upřímnost, ctnost a sebezdokonalování.

Gi  - klidná mysl

Yu (Ju) - odvaha

Džun - dobrosrdečnost

Rei - respekt, správné chování

Makoto - naprostá upřímnost

Meijo - čest a sláva

Čugi - oddanost


Buddhismus ovlivnil bušidó v pěti aspektech:

1. zklidnění emocí

2. klidná odevzdanost tváří v tvář nevyhnutelnosti

3. sebeovládání v každé situaci

4. bližší vztah ke smrti než k životu

5. čistá chudoba


Dále několik pravidel z Encyclopedia Britannica, svazek 12.

  • Rutina služby musí být přesně dodržována. Od 6 hodin ráno budou prováděna vojenská cvičení. Lukostřelba, střelba z palných zbraní a jízda na koni se nesmí zanedbávat. Pokud některý muž dosáhne výjimečných výsledků, bude odměněn.
  • Ti, kdož požadují odpočinek, se mohou zabývat sokolnictvím, lovem jelenů a zápasem.
  • Pokud se týká oděvu, má být utkán z bavlny nebo nepravého hedvábí. Žádný muž nezpůsobí hanbu výstředností oděvu nebo života, aby nebyl označen za narušitele zákonů. Jestliže bude horlivě praktikovat vojenská umění v souladu se svým nařízením, najme si instruktora a výdaje s tím spojené mu budou uhrazeny.
  • Převládající plodinou ve stravě budiž neloupaná rýže. Při společenských zábavách je vhodné, aby na jednoho hosta byl jeden hostitel. Pouze jsou-li muži shromážděni pro vojenská cvičení, budiž oběd pohromadě.
  • Je povinností každého samuraje seznámit se s principy svého řemesla. Výstřední ozdoby v bitvě jsou zakázány.
  • Tanec nebo organizování tanců je nezákonné. Cokoli muž činí, budiž prováděno z jeho srdce. Trest za přestoupení budiž smrt sebevraždou (seppuku).
  • Učení budiž podporováno. Musí být čteny válečné knihy. Duch věrnosti a synovské úcty musí být vštěpován především ve výchově. Skládání básní o minulých časech se pro samuraje nesluší. Takové zábavy odpovídají ženám. Muž narozen jako samuraj žije i umírá s mečem v ruce. Není-li takto trénován v době míru, bude bez užitku v době obtíží, Každý nechť je statečný a žije ve stejných podmínkách jako ve válce.
  • Kdokoli shledá tato pravidla příliš přísná, budiž mu zmírněna služba. ukáže-li vyšetřování, že někdo je tak nešťastný, že ztratil své, mužské kvality, budiž oddělen a bez odkladu propuštěn. O závaznosti těchto instrukcí nesmí býti pochybováno.
V případě porušení zásad následovalo seppuku, nebo se dotyčný stal róninem.

Rónin (japonsky: 浪人, česky: potulný muž) byl samuraj bez pána ve feudální době (1185 - 1868) Japonska. Samuraj mohl o pána přijít jeho smrtí, či ztrátou jeho přízně (například po porušení zásad bušidó).

Róninové byli stejně obdivováni a respektováni jako samurajové, ale na rozdíl od jejich oddaných protějšků (kteří je neměli rádi) je upřednostňovali umělci, filozofové nebo zenoví mniši.

Během přísného období Edo velmi vzrostl počet róninů. V předchozích dobách bylo možné měnit pána, povolání, nebo svatby mezi různými klany. To však bylo teď zakázáno. Někteří chudí samurajové tedy často neměli na výběr a museli utéct nebo opustit svého pána.


Samurajovo krédo

Úzce souvisi s kodexem Bushido a Seppukou. Je zde uvedeno plné znění tak, jak jej přeložil Gruzanski ve svém díle Spide and chain (Hrot a řetěz).

1. Nemám rodiče, činím nebe a zemi svými rodiči.

2. Nemám domov, činím saika tanden (oblast břicha) svým domovem.

3. Nemám zázračnou sílu, činím čest svou zázračnou silou.

4. Nemám prostředků, činím povolnost svými prostředky.

5. Nemám magické síly, činím osobnost svou magickou silou.

6. Nemám ani život ani smrt, činím umění regulace dechu svým životem a smrtí.

7. Nemám tělo, činím stoismus svým tělem.

8. Nemám oči, činím šlehnutí blesku svýma očima.

9. Nemám uši, činím citlivost svýma ušima.

10. Nemám končetiny, činím pohotovost svými končetinami.

11. Nemám zákonů, činím sebeochranu svými zákony.

12. Nemám strategii, činím sakkacu jizai (volnost k zabíjení a obnovováni ) svou strategií.

13. Nemám záměrů, činím kisan (chopení se vhodné příležitosti) svým záměrem.

14. Nemám zázraků, činím správné zákony svými zázraky.

15. Nemám principů, činím rinki ohen (přizpůsobení se všem okolnostem) svým principem.

16. Nemám taktiku, činím kyojitsu (faleš a upřímnost) svou taktikou.

17. Nemám talent, činím toi sokumyo (pohotovost, důmysl, vynalézavost) svým talentem.

18. Nemám přátel, činím svou mysl svým přítelem.

19. Nernám nepřátel, činím neobezřetnost svým nepřítelem.

20. Nemám brnění, činím jingi (dobročinnost a spravedlivost) svým brněním.

21. Nemám hrad, činím fudoshin (chladnokrevntost) svým hradem.

22. Nemám meče, činím mushin (necitelnost) svým mečem.


bushido