Seppuku

28. ledna 2011 v 17:54 | Moni |  Japonsko

SEPPUKU

Seppuku (česky: "plátkování žaludku"), (v Evropě známé jako harakiri (česky: "řezání břicha"), tento výraz je v Japonsku pokládán za vulgární a samotní samurajové ho nikdy nepoužívali.)
Jde o japonskou rituální sebevraždu.

Muži si v kleče prořízli břišní dutinu krátkým samurajským mečem (wakizaši), a to podélně odspoda nahoru, a pak příčně k stávající ráně. Následně jim mohla být setnuta hlava pokud to dovolil jejich pán či nepřítel, který ho zajal, aby zmírnil jejich utrpení (pokud vykonávali seppuku při boji, hlavu jim usekl jejich pobočník).

Právo na důstojný odchod z tohoto světa měly i ženy z třídy válečníků, které si dýkou (tantó) prořízly hrdlo. Předtím si však svázaly nohy u kotníků, aby tělo nezaujalo ve smrtelných křečích necudnou polohu.


Samotný rituál seppuku sestával z meditace, složení krátké básně (haiku), většinou na téma pohrdání smrtí, a samotné sebevraždy.

Vzhledem k obrovskému nervovému vypětí byl rituál málokdy dodržen se všemi náležitostmi, které včetně provedení obou řezů trvají okolo 30 minut. V běžném životě se seppuku provádělo většinou tak, že samuraj napadl na wakizaši a pobočník mu setnul hlavu.

Seppuku bylo součástí samurajského kodexu (bušido - cesta válečníka). Nejčastěji bylo používáno proto, aby bojovníci předešli zajetí nepřítelem a nebo získali zpět ztracenou čest. Samuraj mohl být k seppuku vyzván svým pánem. Seppuku bylo také jedinou formou "protestu", kterým mohl samuraj dát najevo nesouhlas s činy svého pána.

seppuku


Především v době Edo (1603 - 1868) šogunátu Tokugawa bylo seppuku používáno jako forma popravy, která však byla vždy výsadou samurajské vrstvy.

Břicho (hara) člověka je v Japonsku považováno za centrum těla a lidské duševní aktivity, jeho proříznutím tak válečník obrazně ukazoval čistotu svého nitra, proto tato forma sebevraždy nebyla povolena jiným vrstvám japonského obyvatelstva.

Pokud samuraj odmítl seppuku spáchat, byl vyvržen ze společnosti a živořil na jejím okraji. Zpravidla se takoví jedinci nechali zaměstnávat jako nájemní vrazi nebo se živili jako bandité a ve své době představovali opravdu reálnou společenskou hrozbu.



V roce 1873 byla spolu se zrušením samurajské vrstvy (vyhláška Hatorei v období Meidži) tato praktika v Japonsku zakázána, její obdoby však nalezneme i v moderní japonské historii.
Za určitý druh seppuku se dají považovat i sebevraždy japonského civilního obyvatelstva v době 2. světové války.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama